Způsob oplodnění vajíčka mimo
lidské tělo umožňuje stát se matkou ženám, které nemohou počít, protože
mužská spermie se nemůže dostat k ženskému vajíčku.
Oplodnění "in vitro" přichází v úvahu pro relativně malý počet zen, jejichž
neplodnost je způsobena neprůchodností vejcovodů, ale jejichž děloha je jinak
zdravá. Proto než se o tomto způsobu začne uvažovat, musí se neplodné páry
podrobit důkladnému vyšetření, aby se zjistilo, zda je pro ně vhodný.
Prvním krokem při oplodnění in vitro je stanovení přesné doby v ženském
menstruačním cyklu, kdy vajíčko opouští vaječník. Pak se žena připraví k malé
operaci, které se provede předtím, než se vajíčko chystá opustit vaječník.
Budoucí matka před operací většinou absolvuje hormonální léčbu, aby se k
opuštění vaječníku vyprovokovalo několik
vajíček najednou a vytvořila se tak určitá "zásoba".
Operatér opatrně zavede malým řezem do dutiny břišní laparoskop, přístroj
podobný periskopu. Jím vidí nejen reprodukční orgány, ale i uvolněné vajíčko -
nebo vajíčka.
Vyjme pomocí jemného irigátoru, který vajíčka vysaje skrz laparoskop.
Vajíčka se pak dají do mísy s výživným roztokem, který jim umožňuje přežít, a na
několik hodin se uloží do inkubátoru. Mezitím se do slaného roztoku vloží vzorek
otcova semene, který obsahuje miliony mužských spermií. Roztok udržuje spermie
ve výborné kondici, připravené k oplodňovacímu procesu. Potom se vajíčka z
inkubátoru vyjmou a smísí se se semenem ve slaném roztoku. Aby vznikl zárodek
nového lidského jedince, musí se jedna spermie spojit s ženským vajíčkem během
24 hodin. Jakmile se vajíčko oplodní, je vůči ostatním spermiím rezistentní.
V čerstvě oplodněném vajíčku začne probíhat proces dělení a množení, jímž se
vyvíjí ve stále složitější embryo. Po mnoha hodinách, když už se vajíčko rozdělí
na asi osm jednotlivých buněk, přemístí se do matčiny dělohy.
Gynekolog pod silným mikroskopem zjistí, která vajíčka byla in vitro oplodněna,
a nasaje je do jemné duté trubičky. Tu pak zavede do ženiny dělohy a embrya
vypustí, aby pokračovala v růstu.
Aby se předešlo riziku mnohočetného těhotenství, implantuje se omezený počet
oplodněných vajíček - asi tři.
Od této chvíle bojuje embryo o přežití stejně jako při normálním těhotenství.
Musí se uchytit na stěně matčiny dělohy, aby získalo nezbytné živiny k životu a
k růstu. Naděje, že se to podaří, je pouze jedna ku pěti - proto čím více embryí
oplodněných in vitro je do dělohy "zasazeno", tím větší je pravděpodobnost, že
žena dá za devět měsíců život zdravému dítěti.
