Mezi nejstarší dochované lékařské dokumenty, jež se vztahují ke kojení patří
egyptské papyry z 18.dynastie. Jako metoda stimulace mateřského mléka bylo
doporučováno ohřátí rybí kosti v oleji, jím následně potřena záda, nebo také
posed se zkříženýma nohama a jíst voňavý chléb z kyselé dourry a mezitím si
potírat odvarem z máku. Tyto pověry se udržely dlouhou dobu a měly výhodu v tom,
že působily na matku uklidňujícím dojmem.
Staří Egypťané si velmi cenili mateřského mléka pro jeho léčivou moc. Často se
mateřské mléko přidávalo do nápoje vyvolávajícího spaní.
Aristoteles se domníval, že řídké mléko produkované v prvních dnech není pro
kojence vhodné. Také tento učenec napsal, že mléko snědých žen je zdravější než
žen se světlou pletí.
Mateřské mléko bylo často pečlivě zkoumáno, vyžadovalo se, aby bylo bílé,
příjemné vůně, sladké chuti a střední hustoty. Konzistence byla zkoumána tak, že
se vymáčkla kapička mléka na nehet nebo bobkový list a pak se pozorovalo, zda
drží pohromadě, aniž by se rychle rozptýlila. Také se dbalo na dietu kojící
ženy, neměly se jíst ty potraviny po kterých by mléko chutnalo hořce ? pórek,
cibule, ředkvičky, česnek, jehněčí a hovězí maso. Během prvních čtyřiceti dnů po
narození dítěte měla kojící žena pít jenom vodu, později mohla připojit trochu
bílého vína.
Kojení u starých Římanů trvalo 1 až 2 roky, u starých Židů 3 roky, v Japonsku
2 ? 3 roky, ale i 10 let.
Starověké národy znaly i kojícího muže, kdy podle několika legend u mužů,
kteří náhle ovdověli se stal zázrak, otevřela se jim prsa, podobná dvěma
ženským, a tak mohli sami kojit své dítě.
Středověk a kojení
Ve středověku v Itálii, Francii, Anglii byly u bohatších vrstev vyžívány kojné,
za renesance bylo běžnou praxí posílat děti na venkov po dobu od osmnácti do
dvaceti čtyř měsíců. Chudší ženy kojily své děti samy a vzhledem k
pravděpodobnému antikoncepčnímu efektu kojily velmi dlouho. Naopak v rodinách z
vyšších společenských vrstev nebylo kojení podporováno, panovalo rozšířené
přesvědčení, že mateřské mléko je formou vaginální krve, která se přeměňuje ve
mléko při přechodu z dělohy do prsou. Následkem vzrušení při pohlavním styku se
přerušil přívod mléka, mléko by se mohlo srazit a následně zahubit plod, který
by zatím mohl být počat. Rozšířený zvyk posílat dítě ke kojným na venkov byl
často ostře kritizován lékaři, humanisty, kazateli. Na přelomu 17. století
kojila své vlastní děti ani ne polovina britských matek. Kojná měla mít pevnou
hruď, poměrně velká prsa, hladká a středně pevná. Střední tvrdost byla známkou
kvalitního mléka, které snadno proudilo, když nemluvně sálo. U mléka z tvrdých
prsou se předpokládalo, že bude příliš husté a dítě ho nebude chtít a také se u
něj může později vyvinou tupý nos. Také zde panoval mýtus, že tmavovlasé kojné
jsou lepší než světlovlasé. Kojné, jejichž poslední dítě byl chlapec byly
upřednostňovány
V Holandsku byla žena proslula svou čistotností a šetrností. Právě uvedená
šetrnost vedla k hospodárnému využití mateřského mléka.
Přírodní národy a kojení
U přírodních národů kojila žena sama. U některých přírodních národů různě
dlouho, od 1 roku (Indiáni, Hotentoti), 5 let u brazilských Indiánů, 6 let na
Novém Zélandě, 7 let u amerických indiánů, 12 let u některých severoamerických
indiánů, 15 let u Eskymáků. S takto dlouhým kojením se můžeme setkat u některých
primitivních kmenů dodnes a to z důvodu jednal levné potravy, a jednak určité
ochraně před otěhotněním. Tato pověra přinesla i v současné době ženám mnohdy
zklamání. Nejsou ojedinělé případy, kdy matka kojí tři své děti, které přišly na
svět jedno po druhém.
Novověk a kojení
V 18. století se v Evropě proti zaměstnávání kojným vzedmul ostrý protest,
hlavním argumentem bylo přesvědčení, že s mlékem kojné by nemluvně mohlo nasát
špatné charakterové nedostatky. Z těchto důvodů i ženy z vyšších společenských
tříd začaly kojit své děti pokud jim to zdraví dovolovalo.
Jako prostředky podporující kojení se do dnešní doby dochovalo doporučení pít
jednou denně čaj z vyluhovaného anýzu a fenyklu ? 2 zrnko anýzu a 1 zrnko
fenyklu. V oblastech, kde se pěstuje víno se doporučovalo vypít 1 skleničku
lehkého vína. Také se někdy setkáváme s mýtem, že kojící žena by neměla sexuálně
žít a prožít orgasmus, který změnou hormonální hladiny v těle ženy má vliv na
složení mléka a následně na neklidné chování dítěte.
