Porod probíhá ve třech fázích. Říká se jim "porodní doby".
První fáze porodu je "otevírací doba", druhá fáze se jmenuje "vypuzovací doba" a
třetí fázi pojmenovali porodníci již před několika staletími "doba k lůžku"
(rozumí se plodové lůžko).
První doba porodní Začíná nástupem pravidelných stahů děložního svalu, stahy z počátku
přicházejí někdy po 30 jindy po 20 minutách. Trvají obyčejně 15 až 20 sekund. V
průběhu porodu se jejich délka prodlužuje , takže ke konci trvají až 45 sekund.
Naproti tomu přestávky mezi jednotlivými stahy děložního svalu se postupně
zkracují z 30 minut na 20, pak 15 dále až na 10 minut. Poté na 8,6,5 a nakonec
na 3 nebo i méně minut.
Co se v první době porodní děje? Na konci těhotenství je děloha kulovitý orgán podobný kopacímu míči. Její
stěny jsou tvořeny především děložním svalem, který se skládá z drobných
svalových vláken. Jsou tak malá, že jsou viditelná pouze při silném zvětšení
prostřednictvím mikroskopu.
Základní schopností svalového vlákna je schopnost stahovat se. Tuto vlastnost
mají vlákna děložního svalu již během těhotenství. V tu dobu se však stahují
nepravidelně, a to tak, že tu a tam se ojediněle stáhne pouze jediné vlákno.
Na začátku porodu se však začnou stahovat hromadně všechna svalová vlákna
dělohy. Přitom se dolní část dělohy přetahuje přes hlavičku plodu a děložní
hrdlo se při tom rozšiřuje - rozevírá. Říká se, že se děloha otevírá - proto se
také tato doba jmenuje "doba otevírací".
Lékař nebo porodní asistentka pravidelně kontrolují činnost srdíčka plodu
poslechem přes břišní stěnu rodičky. Kromě toho kontrolují otevírání dělohu
vyšetřováním pochvou.
Kontrolu srdeční činnosti plodu je možno provádět dvojím způsobem: buď opakovaně
naslouchátkem přes břišní stěnu nebo nepřetržitě speciálním přístrojem (kardiotokografem).
Tento přístroj zvukově i graficky registruje nejen každý úder srdíčka plodu,
nýbrž i každý stah děložní svaloviny. Rodička tak může slyšet tlukot srdíčka
plodu.
V průběhu první doby porodní se postupně zvyšuje tlak plodové
vody na vak plodových van, a tak v určitou chvíli plodové blány puknou a plodová
voda odteče. Pokud však plodová voda neodteče sama od sebe a děloha je již
značně otevřená, je nutno protrhnout blány uměle. Tohoto výkonu se vůbec
nebojte. V plodových blánách totiž nejsou nervy, a tak je jejich protržení zcela
nebolestivé.
Když se děloha otevře natolik, že otvor je už tak velký, aby jím mohla projít
hlavička rodícího se plodu, končí první doba porodní.
Rodička většinou pozná tuto část porodu sama, protože pocítí
tlak na konečník. Je to pocit podobný tomu, jaký se dostavuje při nucení na
stolici. Pro rodičku je to vlastně příjemné znamení, ohlašuje jí, že již
absolvovala nejtěžší část porodu.
Rodička má porodní asistentku nebo lékaře upozornit na pocit tlaku na konečník,
ti jí pak poradí, jak si má správně počínat během dalšího průběhu porodu.
Jak se plod chová v první době porodní? Působením děložních stahů se hlavička plodu posouvá milimetr za milimetrem
směrem k pochvě, přitom se přizpůsobuje tvaru kostěné pánve rodičky a přitom se
trochu prodlouží. Jde jenom o dočasné prodloužení, protože za několik dní po
porodu hlavička nabude opět původního tvaru.
Pozvolné, šetrné sestupování hlavičky vyžaduje určitou dobu, a tak u žen. které
rodí poprvé, trvá první doba porodní 6-11 hodin. U vícerodiček vzhledem k tomu,
že porodní cesty již byly předchozím porodem roztaženy, proběhne první doba
porodní rychleji, většinou za 3-6 hodin.
Musí rodička v první době porodní vnímat bolest? Signál k začátku porodu přichází do děložního svalu z mozku. Existuje totiž
zvláštní oboustranné nervové i hormonální spojení mezi mozkem a dělohou, podle
něhož mozek pozná, že plod je již "zralý ", a že tedy nastala vhodná doba
porodu.
Mozek, přesněji řečeno jeho část zvaná "šedá hmota", hraje důležitou roli v
průběhu celého porodu. V ní totiž může anebo nemusí vznikat pocit bolesti při
stahování děložního svalu.
Pociťování bolesti za porodu může mít tyto příčiny: Svalstvo dolní části dělohy,
přesouvající se v první době porodní přes hlavičku plodu, se musí napínat.
Přitom jsou stlačovány cévy probíhající v napínající se svalovině. Obě tyto
skutečnosti mohou způsobit pocity bolesti při stahování děložního svalu.
Proč však 3% evropských žen a většina indiánských rodiček
prožívají porod bez pocitu bolesti? Vysvětlení podávají badatelé pracující v
oborech fyziologie a psychologie. Domnívají se, že tyto ženy přehlušují vjem
bolesti přicházející do mozku z dělohy vnímáním něčeho silnějšího.
Srozumitelněji: zaměstnávají mozkovou kůru něčím silnějším, než jsou vjemy
bolesti přicházející z dělohy. Co jsou ony silnější vjemy? Může to být například
radostné očekávání narození dítěte, soustředění se na pravidelné dýchání apod.
Přitom pravidelné hluboké dýchání je blahodárné ještě tím, že podporuje bohatý
přívod kyslíku do děložního svalu. Ke stejnému cíli vede i celkové uvolňování,
protože podporuje rozšiřování cév v celém těle, tedy i v děložním svalu a tím
zlepšuje jeho prokrvení.
Zkušenosti potvrzují správnost uvedené teorie.
Jak můžete zmírnit vnímání bolesti a napomáhat snadnému
průběhu porodu? Nemějte z porodu strach, zesiloval by vnímání bolesti. Však také není ke
strachu důvod. Rodíte na odborném oddělení, jste pod dohledem odborného
personálu. Pokud by bylo třeba poskytnou vám ihned maximální pomoc.
Použijte dvou způsobů tišení bolesti, usnadníte si tím zároveň průběh porodu Jde
o správné dýchání a sebeuvolňování. Dýchejte stále pravidelně. Vdechujte vzduch
nosem, vydechujte ústy. Jakmile ucítíte děložní stah, dýchejte zhluboka, po
několika vteřinách přejděte na dýchání povrchnější, ke konci stahu dýchejte opět
zhluboka. Myslete na pravidelné dýchání neustále. Uvědomujte si, že tím
zásobujete kyslíkem své tělo a že zároveň dodáváte nezbytný kyslík svému
děťátku.
V přestávkách mezi děložními stahy důkladně uvolněte celé
tělo. Naučila jste se uvolňovat již během těhotenství - dokážete to i nyní.
Nedovolte, aby se vám při stahu děložního svalu napínaly svaly rukou a nohou.
Lékař vám během porodu podle potřeby bude ordinovat léky s protibolestivým
účinkem. Bude přitom brát ohled na průběh porodu a stav plodu. Protibolestivé
léky totiž zároveň ovlivňují práci dělohy a působí na plod. Většina léků se v
průběhu podává v injekcích. Má to výhodu v jejich okamžitém působení.
Někdy se používá také tzv. "epidurální anestzie". Při tomto znecitlivění
lékař vstřikuje do blízkosti nervů v páteřním kanálu chemickou látku, která
způsobí , že rodička nevnímá bolest. Lékař ovšem předem zváží, zda je tato
metoda pro tu či onu rodičku vhodná.
Již dříve jsme hovořili o tom, že máte ohlásit lékaři nebo porodní asistence až
ucítíte tlak na konečník. Ti vám pak poradí, zda už máte začít "tlačit", nebo
zda máte po určitou dobu provádět "psí dýchání" (krátké povrchní dechy). Používá
se tehdy, když ještě děloha není zcela otevřena. "Psí dýchání" se provádí pouze
v době děložního stahu. Dokončuje se při něm otevírání dělohy a zároveň pomáhá
přemáhat bolest.
Zdroj: Budeme mít děťátko, Stanislav Trča, www.grada.cz
