První pomoc při: Dušení

POZOR! Překážka v dýchacích cestách patří k nejzávažnějším nehodám, kdy může znalost poskytování první pomoci zachránit život dítěte. V nejranějším dětství bývá dušení způsobeno soustem, které zaskočí, bonbonem, vdechnutou hračkou, tedy předměty, jež se zaklíní v dýchacích cestách a brání v dýchání.

Jak se projevuje
Větší dítě při dušení:
- chytá se za krk a nemůže mluvit;
- projevuje známky paniky, je vystrašené;
- zpočátku dýchá hodně hlasitě, můžeme slyšet pískání a vidět usilovné zvedání hrudníku;
- posléze přestává dýchat úplně;
- zmodrá, resp. dochází k zmodrání rtů, jazyka a sliznice dutiny ústní, někdy velmi zbledne;
- zhruba během jedné minuty bez dechu dítě ztratí vědomí.

Projevy dušení jsou u menších dětí daleko méně patrné. U kojence, který se dusí, můžeme vidět jen známky usilovného dýchání. Pak rychle promodrává a ztrácí vědomí.

Co dělat
- Otevřeme dítěti ústa a zjistíme, zda je cizí těleso ještě viditelné a v dosahu; pokud ano, zkusíme těleso prsty uchopit a vytáhnout. Musíme však dávat pozor, abychom těleso naopak nezasunuli hlouběji do dýchacích cest.
- V případě podezření, že dušení způsobuje cizí těleso v nižších částech dýchací trubice, je doporučováno několik postupů k vyvolání prudkého výdechu, který s sebou cizí těleso z dýchacích cest vypudí.
- První z možných alternativ je opakovaný energický úder mezi lopatky, tzv. Gordonův manévr. Kojence položeného na předloktí otočíme hlavou i obličejem dolů a opakovaně plochou dlaní prudce udeříme mezi lopatky. Současně držíme dítěti rozevřená ústa. Větší děti si můžeme přehnout přes koleno.
- Druhou alternativou je tzv. Heimlichův manévr (hmat) – tj. prudké stlačení nadbřišku za účelem vypuzení vzduchu společně s cizím tělesem mimo dýchací cesty. Heimlichův manévr nelze provádět u dětí do osmi let věku! U tak malých dětí by mohlo dojít k poranění orgánů dutiny břišní. Po úspěšném vypuzení tělesa se spontánní dýchání často obnoví samo a není třeba zahájit dýchání z úst do úst. Pokud ne, přistupujeme ke dvěma počátečním umělým vdechům – někdy se podaří právě takto cizí těleso přesunout do nižších partií dýchacích cest a uvolnit alespoň jednu plíci k výměně plynů. Pak pokračujeme v dýchání z úst do úst.
- Nejčastější příčinou neprůchodnosti dýchacích cest je „zapadnutí kořene jazyka“.
- V tom případě provedeme Esmarchův hmat čili tzv. trojitý manévr (záklon hlavy, předsunutí dolní čelisti, otevření úst). Tento manévr provádíme vždycky před zahájením dýchání z úst do úst, pokud není podezření na poranění krční páteře nebo pokud je zachraňovaným novorozenec. Záklon hlavy u dětí není tak velký jako u dospělých. Novorozencům a dětem, u nichž máme podezření na poranění krční páteře, hlavu nezakláníme.

POKUD JE PŘÍČINOU IGELITOVÝ SÁČEK
Jestliže k dušení došlo z vnější příčiny, například kvůli igelitovému sáčku, je třeba:
- okamžitě odstranit předmět, který způsobil dušení;
- zkontrolovat dýchání a srdeční rytmus;
- pokud dítě nedýchá, začít okamžitě s dýcháním z úst do úst (viz str. 17); pokud i po několika vdechnutích netluče srdce, provést i masáž srdce (viz str. 18):
jeden vdech na každých pět stisků hrudníku (podle věku dítěte).

- Pokud nemá uvedené opatření žádoucí účinek a dítě nezačíná dýchat, pověříme někoho, aby okamžitě zavolal na číslo 155, a mezitím bez prodlevy provedeme Heimlichův hmat (viz vedlejší strana).
- Vypudí-li dítě cizí těleso, ale nezačne dýchat, provedeme dýchání z úst do úst (str. 17); pokud po několika vdechnutích není stále hmatný srdeční rytmus, provedeme i masáž srdce (str. 18): jedno vdechnutí na pět stisků hrudníku.

HEIMLICHŮV HMAT
Principem Heimlichova hmatu je zvýšení podbráničního tlaku s navozením tlakového rozdílu, který zajistí proudění vzduchu z plic navenek. Abychom vyloučili poškození nitrobřišních orgánů, je nutné provést stlačení v oblasti mezi pupkem a mečovitým výběžkem hrudní kosti.
Zachránce při tomto manévru objímá postiženého zezadu a oběma rukama stlačuje jeho nadbřišek proti sobě. Provádí se vsedě nebo u stojícího postiženého opakovaně, maximálně pětkrát.
Heimlichův hmat nepoužíváme u dětí mladších osmi let, stejně tak při podezření na poranění páteře, hrudníku a břicha.


Ukázka z knihy: