Všechny smysly připraveny: Podívej, co už umím!

Ve druhé polovině těhotenství se u nenarozeného děťátka probouzejí smysly. Připravuje se tak stále intenzivněji na venkovní svět.

Život v matčině těle

Čím víc děťátko roste, tím více používá smysly. Nabízejí mu jedinečnou příležitost shromažďovat a zpracovávat informace přicházející také zvnějšku. Je už tak u něj vytvořeno a částečně i vyzkoušeno všechno, co bude po narození potřebovat.

Hmat: Pohladit, prosím!

Jakmile těhotná žena cítí pohyby svého dítěte, instinktivně začíná své břicho hladit, když se děťátko pohne. To je přesně ta pravá chvíle, protože přibližně v 18. týdnu je u děťátka (měří asi 16 cm a váží 250 g) natolik vyvinutý hmat, že může jemný dotek hladící ruky skrze břišní stěnu cítit. Plave ruce vstříc a tiskne se na tomto místě těsně na břišní stěnu, aby se mu dostalo co nejvíce matčiny lásky. Už ve třetím měsíci se v kůži vytvářejí první volná nervová zakončení. V následujících týdnech se tvoří stále více takových hmatových tělísek a jsou stále jemnější ? a to opět od hlavy, přes paže a ruce až ke špičkám prstů na nohou. Děti si tak můžou od nynějška užívat to, že je obklopuje teplá, příjemná plodová voda, která trvale omývá jejich pokožku. I když dítě žije v plodové vodě, nevnímá ji jako mokrou. Hmat však ještě není plně propojen s mozkem, to znamená, že dítě sice ví, že se ho něco dotýká, ale neví ještě, kde na těle tento pocit vnímá.

Chuť: Děti mají rády sladké

Už od šestého týdne těhotenství se v maličkém jazýčku vytvářejí chuťové pohárky a od čtvrtého měsíce dítě pije plodovou vodu, takže přichází řada na chuť. Děťátko při tom zažívá úplný ohňostroj rozličných dojmů: glukóza chutná sladce, sodík lehce slaně, vlastní moč hořce. V plodové vodě nicméně převládá nasládlá chuť, a proto mají novorozenci obzvláště rádi sladké. Tento ?sladký ráz? je důležitý, protože tak chutná i mateřské mléko, a všechno, co chutná jinak, děťátku ještě nesvědčí. Izraelští vědci zjistili, že na rozvoj chuti má vliv i strava matky v těhotenství. Pokud si pochutnává na ostře kořeněných jídlech a česneku, sklon k takové stravě se vyvine i u dítěte.

Novorozenci mají mlsné jazýčky. Výzkumy prokazují, že bezprostředně po narození mají rádi sladké a svými rtíky spokojeně mlaskají. Dostanou-li však ochutnat kyselé, odpoví nespokojenou grimasou.

Sluch: Uvnitř je docela hlučno

Vývoj uší se dokončuje zhruba ve 20. týdnu. Ušní boltce jsou sice jen 8 mm velké, ale už dokonale vytvarované. Uvnitř uší se už vytvořily složité zvukovody a třmínek. Děťátko už umí vnímat a přiřazovat zvuky. V první řadě slyší mohutnou zvukovou kulisu složenou z tlukotu matčina srdce, šumění její krve ve velkých cévách, zvuků trávení v žaludku a střevu a také z dýchání. Tyto zvuky dohromady někdy dosahují až 100 decibelů, což je srovnatelné s hlukem blízké dálnice.

Ale děťátko slyší ještě víc: nejraději matčin hlas. Umí rozeznat, zda matka právě mluví s ním, nebo s někým jiným. Pouze při přímém oslovení projeví radost nebo se nechá ukonejšit, když se předtím polekalo. Polekají ho hlasité, neočekávané zvuky, jako například prásknutí dveří nebo nenadálá hlasitá hudba. Vývoj sluchu obzvláště zajímá embryology, protože se zdá prokázané, že děťátko v matčině těle už je schopno si pamatovat. Po narození například pozná hudbu, kterou slyšelo už v matčině těle, nebo zpozorní, když slyší pohádky, které mu matka během těhotenství opakovaně předčítala.